Nezasedla jsem k štědrovečerní večeři, ani neulehla do své postele k pohádkám. Místo toho jsem zasedla za recepci a ulehla do hotelového pokoje. Není tedy divu, že jsem Vánoce nijak nepostřehla. K snídani jsem si dala muffin místo vánočky, jo prostě není to doma. Oni nemají takové to typické cukroví, prostě jedí "cake" – dort. Na všechny způsoby. Ale není to ono. Co si budeme povídat, oni Briti celkově nevědí, co je dobré. Ale i tak, jsem byla v mysli se svými nejbližšími a doufám, že i vy všichni jste si užili tu správnou dávku vánoční pohody.

A jak se slaví Vánoce v Londýně? 24.12 – je naprosto normální všední den, všichni jsou v práci, nic extra se neděje. Večer se sejde rodina jako u nás, přichází na řadu večeře, díky mixu národů má každá rodina své vlastní pokrmy. V britských rodinách pravděpodobně najdete krocana, pečené brambory a dušené kapustičky. Teď ale přijde ta změna, po večeři není žádné rozbalování dárku. Děti netrpělivě ulehají do postýlek... nemohou usnout, nemohou dospat. Ráno je den D. Děti se probudí a běží si pro dárky. Ten pravý Štědrý den je tu tedy 25.12.    

Na 25.12 je vše zavřené. Možná několik obchodů, které provozují cizinci – některé národy a náboženství Vánoce neslaví. Ale asi to nejdůležitější, na 25.12 není po celém Londýně žádná doprava. A když říkám žádná, tak myslím jako opravdu žádná. Pro mě trochu šok. Na dopravě je v Londýně závislých nespočet lidí, ale i přesto, 25.12 se prostě nedostanete nikam. Musíte do práce? No tak to smůla, buď si vezmete taxíka nebo kolo.  Je to jako kdyby se celý Londýn najednou zastavil.  Od 26.12 se začíná opět všechno otevírat a naopak nákupní centra otevírají velmi brzo, v očekávání, že Santa přinesl hodně peněz a poukázek. Největší nákupní centrum v Londýně dokonce otevírá v 7:00 ráno. Překvapivě u nás je 26.12 takový ten návštěvní den, den s rodinou. V Londýně je tento den věnován nákupům. Je to jeden z nejvytíženějších dnů vůbec. Moje spolubydlící měla odvahu jet nakupovat, když se vrátila, vlasy jí stály hrůzou a ruce se jí klepaly, jako kdyby byla na závodech ve vzpírání, sečteno podtrženo, řekla, že už nikdy víc.

Vánoce jsou tedy oficiálně za námi a teď už jen přivítat Nový rok! Jsem sama zvědavá, jak moc se bude slavit v Londýně a jak moc mě to bude otravovat. Za mě přeji všem je to nejlepší do nového roku a hlavně zdraví, vše ostatní přijde samo 

PS: Od teď mě můžete sledovat také na instagramu pod jménem: moninimoinlondon.

Jsem tu asi tři a půl měsíce. Pravdou je, že každý si představuje, jaké to asi bude, když změníte prostředí, město, práci, zemi. Řeknu vám jedno. Nezáleží na tom, jak moc si myslíte, že jste připravení, vždycky vás to překvapí a nachytá naprosto nepřipravené. Do Londýna jsem nejela s naivní představou, že všechno půjde hladce. Ale ani jsem si nepomyslela, jak moc jiný svět to bude. Je to přeci taky Evropa, tak jak moc jiné to může být? Čekala jsem změny, ale asi ve smyslu obyvatelstva a tak. Londýn je obrovský talíř plný všech chutí. Najdete tu snad každý národ. Je to kouzelné. Nejlepší na tom je, že lidé jiných národností, kultur i náboženství žijí spolu a vedle sebe bez jakýchkoliv viditelných problémů. Je to pestré a pro mě neobyčejně krásné. Ale i tak, je to šok. V ČR na cizince narazíte na Václaváku a Rusy už ani jako cizince nebereme, takže když najednou žijete se samými cizinci, přijdete si trochu zvláštně. Na druhou stranu to pomáhá v tom, že si vlastně jako cizinec v cizí zemi nepřijdete. Dává to vůbec smysl?

Tak či onak, začátky jsou těžké. Jde o maličkosti. Doprava je jiná, obchody jsou jiné, jídlo je jiné. V koupelně nejsou zásuvky, Briti jsou poměrně dost zaměření na ochranu zdraví – ale no tak, vážně? Žádné zásuvky v koupelně? To je přeci šílený, ne? My je máme a jsme v pohodě. S tímhle faktem jsem se do teď nesmířila. Já prostě zásuvky v koupelně potřebuju! Když už jsme u koupelny, jsem teď také koupelnový DJ. Mají totiž stále dva kohoutky na teplou a studenou vodu, takže každé ráno šteluji, abych se neopařila, nebo naopak, aby mě to moc neprobralo. A přesně tyhle maličkosti vám dávají ten pocit, že nejste doma. Zvykáte si na nové lidi, nový způsob života. A tady není ten kamarád, kterému zavoláte – hele pojď na pivo. Nebo mamka, která vás obejme, když je vám smutno,

Musím říct, že to ze začátku bylo hodně těžké. Když jste vlastně skoro sami v cizí zemi, dojde vám, co jste doma měli a co teď nemáte. Taky vám asi dojde, že to vlastně doma není tak strašné, jak se někdy může zdát.

Po třech měsících ale můžu říct, jsem z nejhoršího venku.

Tak jasně, jezdí se po druhé straně než u nás. Po nějaké době jsem si zvykla a nepřekvapuje mě to. Oni totiž Britové mají všechno rádi jinak.

Jako první věc, kterou byste asi měli udělat, je sehnat si anglické číslo. Já jsem zvolila (na doporučení mé kamarádky Janky) giffgaff. Objednáte online sim kartu a platíte měsíční balíček za internet, volání a sms, cena je od £7. Jsou tu ale i jiné možnosti, hodně oblíbený je taky Lyca Mobile. Vodafone a ostatní komerční značky jsou tu dražší, a proto bych volila variantu jinou.

Co se týče ubytování, já jsem měla ubytování na nějakou dobu. Což tedy určitě doporučuji všem. Je tu snazší najít práci než ubytování. Jo, zní to divně, co? Londýn, tak velké město, tolik "share housů", bytů, pokojů a všeho. Ano, je toho tu doslova mraky. Ale není pokoj jako pokoj! A ty ceny! No, takže pokud tu nikoho nemáte, tak bych doporučila, pouze jako dočasné řešení, agenturu. I já jsem v jedné nakonec byla, je to snadný způsob jak mít ubytování skoro ihned. Nečekejte žádný luxus, většinou se jedná o sdílený pokoj a cena je, tam kde jsem byla já , £150 na 14 dní. Což tedy dělá £300 liber měsíčně. Plus samozřejmě nějaká ta záloha, která je v tom lepším případě vratná. Na první pohled je to super cena – jo fakt jo! Ale když si vezmete, že asi tak 50 cm od vaší postele je postel další, tak už to tak super není. Ale v každém případě mi to zachránilo zadek a věřím, že pro hodně lidí je to dobrý odrazový můstek. Máte čas se rozkoukat a většinou žijete s česky nebo slovensky mluvícími lidmi, což na začátek není špatné.

Důležitá při výběru bydlení je hlavně lokalita. Doprava je v Londýně drahá, takže rozumné je, najít si práci a pak, pokud je to daleko od místa, kde bydlíte, tak se přestěhovat. Věřte mi, nikdo nechce dojíždět hodinu nebo dvě do práce. Bydlení může být levnější dál od centra, ale pokud pracujete v centru, tak pak víc projedete na dopravě. 

Nedoufejte ve vlastní byt! To může být tak možná váš sen.  Takže pokoje, viděla jsem jich opravdu hodně. A musím říct, že někdy to je fakt síla! Cena je mezi £400 - £650 za pokoj. Záleží, jestli budete bydlet sami nebo s někým. Pokud jste dva, tak cena může být tak £520 - £650 za 4 týdny. Ve většině inzerátů najdete ceny za "pw" což je "per week" – za týden. Je dobré chvíli hledat, viděla jsem fakt špatné pokoje za £600 a pak jsem našla hezký pokoj, blízko mé práce za £520. Takže hledat se vyplatí.

Hledat můžete na gumtree.com,  easyroommate.com. nebo spare.room.co.uk. Všechny tyto stránky jsou plné ubytování. Rada? Volat. Pokud je uvedeno telefonní číslo, volejte. Nezapomeňte na otázky typu: Jste agentura? Kolik je nájem? Možná to zní divně ptát se znovu, když v inzerátu je to uvedeno, ale hodně lidí se tam tváří jako soukromé osoby a vy jedete několik hodin přes město, abyste následně zjistili, že je to agentura, která si bere vysoké provize. Takže "good luck"! Budete ho při hledání potřebovat